Řemeslo má zlaté dno. Budoucnost má totiž jistou / Školy

 Mladí se honí za posty kdejakých manažerů, přitom práce pro všechny není. Řemeslo a zemědělství se naopak potýkají s nedostatkem pracovníků, zvlášť těch zkušených.

„Mladí dnes nejsou manuálně zvyklí pracovat, ale teď tlak společnosti zase vrací řemeslo na nějakou úroveň, protože dobří řemeslníci odchází do důchodu, končí a hledá se náhrada. Jenže žáci ani na vesnici už nejsou nějak vedeni k velké práci, tak nemají chuť se živit rukama. Manažeři jsou v popředí a každý chce mít maturitu, ale co s tím, když není práce. Kdežto v řemesle ta práce je," říká zástupce ředitelky školy pro odborný výcvik Zdeněk Vítek.

Žáků mají na škole stále zhruba stejný počet, ale ti se prý o uplatnění bát nemusí. „Třeba opravář zemědělských strojů, když se u nás vyučí, tak získá řidičský průkaz i na nákladní automobil a traktor, ten se mu může hodit třeba pro práce na údržbě krajiny. Má také svářečský průkaz a zaplacené dvě svářečské metody a dobří svářeči jsou vyhledávaní. Učí se také strojní obrábění, takže může i obrábět. Nebo může jít dělat klasického zámečníka, protože se učí i ruční zpracování kovů. Takto připravený absolvent, pokud má zájem, odchází na velice dobré úrovni a vezmou ho třeba i do autoservisu, protože není jen úzce zaměřen. Má široké uplatnění," vysvětluje Zdeněk Vítek.

V sobotu škola pořádala den otevřených dveří. Podívat se s rodinou přišel také Petr Martinec z Velkých Svatoňovic. Na školu chce dát syna. „Tady se mi líbí. Věci, které tady mají, soustruhy, frézy, výhně, ruční dílna, to je klasika, co jsem zažil i já. Je to tady dobré a mají to pěkně udělané," zhodnotil Martinec.

Pracuje v zemědělství a také tam se projevuje úbytek mladých zaměstnanců. „V zemědělství nejsou mladí lidé, protože každý nad tím ohrnuje nos. Jenže to bude generační problém. Lidé nebudou, ale někdo to dělat bude muset. Každý se musíme najíst, takže zemědělství bude potřeba," potvrzuje Martinec. Třeba u něj v podniku budou během pěti šesti let shánět hned několik nových lidí, protože hned šest zaměstnanců odejde do důchodu. „Opravdu zemědělství bude potřeba. Jídlo je základ jako je vzduch, slunce a voda," dodává Petr Martinec.

Teorie s praxí jde ruka v ruce

Jaroměřská střední řemeslná škola ve výuce uplatňuje výuku s praxí. Jeden týden žáci poslouchají teorii v učebnách a další týden jsou v dílnách na praxi. A tak je to po celé tři roky až do vyučení. Ti, kteří mají zájem, se tak poctivé práci opravdu naučí. „Třeba kováři a podkováři, aby se naučili přistupovat ke koním a poznat, co potřebují, tak to vyžaduje spoustu hodin odborného výcviku. Musí dokázat správně se orientovat a ke koni přistoupit tak, aby mu byli prospěšní, aby mu neublížili," vysvětluje zástupce ředitelky pro odborný výcvik Zdeněk Vítek.

Co se týká praxe kovářů a podkovářů, škola je na tom prý nejlépe v oboru v celé republice. Praxi totiž žáci absolvují v chovu koní v Jeníkově, kde se pod dohledem učitele starají o více než 130 koní. „Takovou praxi nemá žádná škola v republice. Nepřetržitě tady připravujeme jednu skupinu podkovářů a ti se velice solidně uplatňují na trhu práce, protože to umí," dodává Zdeněk Vítek.

Ani tito absolventi se prý o to, že by pro ně nebyla práce, bát nemusí. „Koní přibylo, nevím, jak to bude do budoucna, ale jsou to rekreační a sportovní koně. Pracovní, kteří se využívali v lese, tak také pořád ještě jsou. Třeba v podhorských lesích, kam technika nemůže, je pořád ještě využívají, a ty je zapotřebí okovat," dodává zástupce ředitelky.

Škola navíc spojuje výuku s opravdu praktickým uplatněním práce žáků. Třeba tesaři v zimě, když se nemohou věnovat práci venku, učí se vyrábět loukoťová kola. Dřevěná kola se totiž hodí nejen do skanzenů na žebřiňáky, ale třeba i na staré autoveterány nebo si je objednávají historické spolky dělostřelců. Tesaři je vyrobí, kováři okovají a škola prodá. „Máme na ně přímo zakázky. Doslova je vyrábíme jako střechy či cokoliv jiného. Zákazník, firma či soukromník, si tady může objednat nejrůznější i atypické výrobky nebo třeba jen běžné dveře a my je vyrobíme," dodává Vítek.

Na dni otevřených dveří mohli návštěvníci spatřit třeba i starý traktor, který pro soukromníka žáci renovují.

„Tady to je dobrá škola, proto sem chci dát syna. Opravdu to dělají tak, jak by to mělo být," míní další z návštěvníků Luboš Kovář z Jaroměře. Ví, o čem mluví, protože se tady sám vyučil. „Bylo to pěkný, nejhezčí léta mého života. Vyučil jsem se a člověk se tady něco naučil. Tady určitě," dodal Kovář.

Utkají se o mistra tesaře

Den otevřených dveří má škola za sebou, ale od dneška hostí už 11. ročník soutěže žáků Tesař 2013. Národní kolo soutěže se koná pod pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje a přihlášeno je 16 dvoučlenných družstev. Jejich počínání může široká veřejnost sledovat ve středu od 9 do 15 hodin v areálu truhlářských dílen na Husově ulici v Jaroměři. V úterý totiž žáky čekají písemné testy a hned po nich začnou plnit praktický úkol. To znamená, že musí vytvořit model střechy. Se vším všudy.„Musí to sedět prakticky na milimetr," upozorňuje Zdeněk Vítek.

Tesaři připravovaní na jaroměřské střední škole přitom patří k přeborníkům. V minulém roce dovršili hattrick, když byli třikrát po sobě v této soutěži první na republikovém přeboru s mezinárodní účastí v Brně. Celkově to bylo už deváté umístění jaroměřských tesařů na první místě.

„Musím říci, že tesaře máme nejlepší v republice, protože nikdo se nemůže pochlubit takovým množstvím umístění na prvním místě," dodává spokojeně zástupce ředitelky Vítek.

Střední škola řemeslná v Jaroměři

Založili ji v roce 1886 pod názvem c.k. Všeobecná řemeslná škola.

V současné době škola nabízí žákům ze základních škol (ale i jiným uchazečům) tyto učební obory: truhlář, tesař, opravář zemědělských strojů, podkovář a zemědělský kovář, umělecký kovář a zámečník, pasíř, umělecký keramik. Ze všech těchto oborů mohou žáci pokračovat ve studiu, a to ve dvouletém nástavbovém studiu s názvem Podnikání ukončené maturitní zkouškou.

Autor: Pavel Bednář
Zdroj: denik.cz