4. díl - Truhlaření postaru - Výroba ozubů

1. Na připravený díl si z obou stran pomocí rejsku vyznačíme rysku, která určí, jak budou cinky zasahovat hluboko. Vzdálenost rysky od kraje rovná se tloušťka druhého dílu (prkna).

• viz obr. 1.1 až 1.3

2. Tužkou si nakreslíme nejprve z boku a potom pomocí pravoúhlého pravítka i ze stran tvar budoucích cinků a pomocí pilky je předřízneme. 
Tento tvar cinků patří u zásuvek na zadní a přední stranu, u truhly na boky, u korpusu skříně obvykle na hořejšek a spodek. Jde o ty části nábytku, které jsou vystaveny namáhání, hlavně tahu směrem ven.

• viz obr. 2.1 až 2.3

3. Prkno připevníme k hoblici a dlátem začneme vysekávat materiál. Nejprve z jedné strany odsekáme dřevo zhruba do poloviny tloušťky.

• viz obr. 3.1 až 3.3

4. Pak se prkno otočí a odsekávání se dokončí z druhé strany. Tímto postupem se lépe udrží přesný tvar. Dlátem se seká vždy nejprve zhora a pak z boku naseknutý kousek odštípnout.

• viz obr. 4.1 až 4.3

5. Hotové ozuby přiložíme na kolmo na druhý díl a obkreslíme je. Křížkem je označeno, které díly se odsekají pryč.

• viz obr. 5.1 a 5.2

6. Odsekáme stejným způsobem jako u protikusu - pozor, tvar cinků je jiný. U zásuvek a korpusů tvoří boky, u truhel přední a zadní stranu.

• viz obr. 6.1 a 6.2

7. Cinky namažeme lepidlem, sesadíme, stahneme svěrkami, a máme hotovo. Tam, kde jsou cinky součástí nábytku, musí se ještě zahoblovat do roviny, aby dobře vypadaly.

• viz obr. 7.1 a 7.2

Na uváděném příkladu je výrazné zkosení cinků - jedná se o repliku originálního výrobku, včetně úhlu zkosení. Vhodější je o něco méně výrazné zkosení, cinky pak nejsou náchylné k vyštípnutí. Na fotografii je ukázka vhodnějšího tvaru zkosení cinků:

• viz obr 8

Článek vznikl ve spolupráci s manželi Kodýdkovými.

V následujícím 5. dílu seriálu Truhlaření postaru Vám popíšeme tradiční truhlářské spoje, tak jak se používaly v dobách před rozšířením elektrického nářadí a strojů.