Podnikání: Výrobce nábytku po 30 letech končí, chce se postarat o zbylé zaměstnance

„Neříká se mi to snadno, Nová Karna, moje dítě, po 32 letech končí,“ uvedl Jan Budka, spolumajitel firmy. „Těch příčin je hned několik. Je to například můj věk, je mi už přes 70, ale i stav podnikatelského prostředí v České republice. Nikdo vám nic nedá, všichni vás ale okamžitě sankcionují. Navíc jsme po covidu přišli o většinu zakázek na německém trhu,“ vysvětlil Budka.

Nemá ani nikoho, komu by firmu předal. „Syn je sporťák a baví ho to, dcera je šikovná ekonomka a provozačka, ale do současného marastu ji nechci uvrtat. Proto jsme se rozhodli s bratrem Josefem a s rodinou pro řízené ukončení činnosti,“ vysvětlil Budka rozhodnutí o konci firmy. Nová Karna se tak stává další obětí ekonomické krize v České republice a v Německu.

Zvyšovat ceny nelze

Právě tam totiž přišla po covidu o zhruba 95 procent kontraktů. Proti tomu navíc stálo prudké zvyšování cen vstupních surovin, energií a služeb na domácím trhu. „Klasická ruční výroba čalouněného nábytku nemá šanci to ustát. Na rozdíl od našich dodavatelů nemáme šanci zvýšit cenu sedací soupravy o 120 procent, jako to udělali oni,“ posteskl si Budka.

Nová Karna, nástupce československého podniku Karna, který byl před rokem 1989 proslulý svou čalounickou výrobou, tak končí. Nejedná se ale o krach, nýbrž o řízené ukončení provozu společnosti. Ta nyní zaměstnává poslední lidi, kterých bylo v dobách největšího provozu až 120. Majitelé firmy se snažili najít svým zaměstnancům práci a nikoho nenechat na holičkách.

Bobíky a polštářky

„Teď je to poslední desítka lidí. Dostanou tři platy a ještě něco na odchodnou. Neumím si představit, že bych je jen tak vyhodil. Znám je i jejich vnoučata, nemohl bych se tak zachovat,“ zdůraznil Budka.

On i Nová Karna byli v minulosti známí jako štědří sponzoři místních sportovních i kulturních akcí. Na nejrůznější charitativní akce firma dala více než čtyři miliony korun.

„Pro sportovce, na plesy a různé akce jsme darovali na dvanáct tisíc polštářků, pět tisíc sedacích bobíků a dva tisíce papučí. Hokejisti mě vždy rozesmáli slovy: Pane Budko, nemáte v Karně něco jiného než bobíky a polštářky? My už jich doma máme... Nemáme, zněla odpověď!“ dodává Jan Budka s úsměvem.

Autor: Petr Przeczek
Zdroj: idnes.cz