Školy: Když studenti myslí srdcem aneb Přímka pomáhá

Tato myšlenka zaujala studenta oboru Sociální činnost Jana Kubíka natolik, že se stal iniciátorem školní sbírky. Za podpory ředitele školy Mgr. Libora Hanzala se rozhodl oslovit spolužáky i pedagogy s otázkou, zda by se chtěli připojit. A odpověď? Jednoznačná. Během několika dnů se z nápadu zrodila dobročinná akce, do níž se zapojili jednotlivci i celé třídy.

„Napadlo mě, že i my ve škole můžeme podpořit ty, kteří to opravdu potřebují. Stačilo pár slov a nápad se rychle proměnil ve společný projekt,“ uvedl Honza. A měl pravdu, vybrali jsme částku, která pomůže několika babičkám přežít zimu.

Téma sbírky nás přirozeně přivedlo k mnoha diskusím i myšlenkám na vlastní prarodiče. Mnohé z nich studenti proměnili do osobních dopisů plných emocí. Nahlédněme do jednoho z nich.

„Ahoj babi, každý den na Tebe myslím. Mám strach poslouchat zprávy, bojím se, co v nich zase bude. Jsi tak daleko. Přeji si jediné, abys byla v bezpečí a nebyla tam sama. Vzpomínám na to, jak jsme žily před válkou. Na tvé laskavé oči, na úsměv, který mě vždycky uklidnil. Vidím náš dům, kde jsem byla šťastná. Ráno jsme si uvařily zelený čaj, vyšly ven, cítily svěží vítr a poslouchaly zpěv ptáků. Vzpomínám na tvůj pokoj, kde jsi často do noci šila. Na vůni látek, na barevné nitě a knoflíky, které byly všude kolem, bylo v tom něco kouzelného…“

Velice si vážíme toho, že podnět zapojit se do sbírky vzešel přímo od studentů. Díky jejich laskavosti se dostalo konkrétní podpory těm, kteří se ocitli v opravdové nouzi.

Autor: Mgr. Kateřina Chaloupková