Neúspěšná sebevražda mu otevřela brány do nového života
Dnes žije spokojený život, rád vaří, opravuje piana, ale především vyrábí dřevěný nábytek, misky či stoly. V 16 letech přitom trpěl dnes 38letý John Furniss depresemi, neúspěšně se pokusil o sebevraždu a oslepl.
„Cítil jsem se, jako bych nikam nepatřil. Trpěl jsem depresemi a dostavovaly se stavy úzkosti,” vypráví bez okolků Američan, jenž před více než dvaceti lety zmáčkl u hlavy spoušť zbraně. Lékaři hodiny bojovali o jeho život, což se nakonec povedlo. Furniss ale oslepl.
Od té doby Furniss oslavuje „Den života”, kdy mu podle jeho slov „temnota ukázala světlo”. Problémům ale nebyl konec. Náhlá změna v životě stáhla tehdy mladého muže k drogám.
Tehdy poznal sílu kamarádského pouta, kdy se o něj postaral o 40 let starší muž, který si jej vzal pod křídla. „Vždycky jsem se na něj mohl spolehnout. Vždycky mě dostal někam daleko od drog, uvařil mi jídlo a pustil v televizi staré filmy, které jsem rád poslouchal,” vysvětlil Furniss, který se později naučil Braillovo písmo a ve škole v Utahu poznávat dřevo po hmatu.
Později rovněž vystudoval školu, na níž se naučil opravovat piana, a ve 31 letech rozjel vlastní podnikání. Jeho hlavní vášní ale bylo truhlářství. V té době také poznal svoji stávající manželku Anni, která ho k práci se dřevem motivovala.
Vaří pivo, peče chleba
„Při práci s pianem se řídím z naprosté většiny sluchem, jen částečně hmatem. U práce se dřevem je to přesně naopak. Ale všechno je to o tréninku,” říká Furniss, pod jehož rukama vznikají nejrůznější truhlářské výrobky, které jsou vyrobeny většinou s důrazem na životní prostředí. Exotické dřevo pochází z legální těžby, sbírá také kusy dřeva z okolí městečka Washougal ve státě Washington, kde žije a má dílnu.
Práce se dřevem má ale i svoje nevýhody. Johnovy ruce už jsou tak „opotřebované”, že nedokáže poznat Braillovo písmo. Navštěvuje tak knihovnu, kde poslouchá audioknihy, volný čas tráví rovněž výlety po horách, vařením vlastního piva a pečením chleba.
„Nikdy se nevzdávejte, vždycky najdete cestu, kterou se chcete vydat. Nebojte se sdílet svoje vlastní pocity a ukažte, že nejste zase tak moc odlišní,” vzkazuje na závěr nevidomým lidem.
Autor: Jakub Štěpánek
Zdroj: www.novinky.cz
Hodnocení článku
Další články z rubriky
- Dřevojas - Na tenkou notu: 12 mm dokonalosti
- LAST CALL: Poslední týden do uzávěrky CZECH INTERIOR AWARD 2026!
- Zveme Vás na veletrh HOLZ HANDWERK a máme pro Vás vstupenku zdarma
- Stavby s vůní dřeva. Televize uvede dokument zemědělské univerzity
- Představujeme: WOST - truhlářství, které povstalo z popela
- Dobrá práce: Dřevěné lžíce do bot od firmy z Vrbna odebírá Baťa i Puma. O zakázky nemá nouzi
- Vůně dřeva a duch Vánoc zaplnily Centrum tradičních technologií v Příboře
- Dřevojas: Koupelna v barvě jehličí
- Školy: Vánoční výstavu na Přímce ozvláštnily originální živé obrazy
- Výrobce klavírů a pian Petrof otevřel v centru Hradce Králové muzeum
Související články
Komentáře (0 celkem)
Článek zatím nemá žádné komentáře