Podnikání: Češi to s patenty neumí. Firmy cizí nápady nevyužívají pro inspiraci a své inovace si nechrání dobře

"Menší firmy se mohou inspirovat, kam směřuje výzkum v jejich oboru. Rychle tak zjistí, že jejich výzkum jde špatnou cestou, a ušetří peníze," říká patentová právnička Michaela Chytilová. Podle údajů Eurostatu jen v Evropě hlavně malé a střední společnosti ročně vynakládají přes 20 miliard dolarů na výzkum a vývoj už vymyšlených řešení.

Dobrým vodítkem komerčního úspěchu může být i to, že již registrované patenty firmy neobnovují. Maximální patentová ochrana trvá 20 let. "V databázích jsou nejen historické patenty," říká Josef Dvornák, zástupce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví. "Nejpozději do 18 měsíců od podání patentu se v nich zveřejňují i nejnovější řešení. Firmy pak mohou s vlastním výzkumem navazovat na špičku. Musí to ovšem vědět." Úřad každoročně pořádá pro podniky zdarma školení, aby tyto databáze dokázaly využívat.

Nejvíce patentů podle Českého statistického úřadu registrují velké společnosti a potom podniky do deseti zaměstnanců. Naopak pro řadu středně velkých firem je zatím patentování stále oblastí, kde si nejsou úplně jisté. "Čeští menší a střední podnikatelé jsou spíše pasivní. Informací mají dost, zatím bohužel nedoceňují důležitost patentování," tvrdí Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podrobný přehled o patentech a ochranných známkách ale podle ní může být klíčový pro jejich budoucí úspěch. Proto by se firmy v systému průmyslového vlastnictví měly naučit vyznat.

Velkým omylem tuzemských společností je, že si svá řešení patentují jen v Česku a domnívají se, že takový patent platí pro celý svět. Patent je však vždy územně omezený. Pokud si firma řešení nepatentuje během jednoho roku také na jiných trzích, později už to udělat nemůže. Mimo Česko pak může její know-how použít kdokoli, jen produkt obsahující patentovanou technologii nesmí v tuzemsku prodávat.

V loňském roce bylo v Česku domácím i zahraničním společnostem uděleno celkem 7566 patentů. Nejčastěji je získaly firmy zabývající se organickou chemií, vývojem lékařských přípravků nebo podniky z automobilového průmyslu.

K významným firmám, jež mají v Česku vlastní vývojové centrum, patří farma­ceutická společnost Sanofi, která vyrábí generické léky a ročně v tuzemsku přihlásí na tři desítky patentů. Důležité vývojové centrum v Česku má také jeden z pětice největších přihlašovatelů patentů v celé Evropě, strojírenský koncern Siemens. Podle údajů Evropského patentového úřadu loni přihlásil celkem 2493 patentů.

Sledovat patenty musí zejména exportéři. V zemích, kam vyvážejí, se mohou dostat do sporu s místními patenty. Mezi nejzkušenější české firmy v oblasti patentů patří výrobce zdravotnických lůžek Linet. Společnost s vlastními patenty neobchoduje, jen si jimi chrání know-how a blokuje jeho využití konkurencí. V Linetu se patentům naplno věnuje několik lidí, zvláštní právní zástupce má společnost také pro svoje hlavní trhy, Česko, Německo a Spojené státy.

Českých firem a institucí, které dokážou na poplatcích z licencí za patenty vydělávat, je stále málo. Vůbec nejúspěšnější je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, který těží z patentů profesora Antonína Holého, jenž objevil základ léků pomáhajících HIV pozitivním pacientům. Díky tomu si ústav postavil a vybavil novou budovu v pražských Dejvicích a ještě mu na účtech zůstalo několik miliard korun. Další stovky milionů korun má v dluhopisech.

Autor: Petr Zenkler
Zdroj: ihned.cz