Výchozí reklama
Výchozí reklama
Články » Aktuality » Dobrá práce

Dobrá práce: Jiří Rücker dělá kouzla se dřevem i dláty. Jako jeden z mála vyrobí i formu na perník.

Řezbář a rytec Jiří Rücker umí vyrobit loutku, betlém i fajfku. Jeho velkou láskou jsou ale formy na perník, které vyrábí už 30 let. Dnes jen málokdo tuší, k čemu dřevěné formy původně sloužily. Za udržování této tradice získal i ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby a Nositel tradice lidových řemesel.

Jiří Rücker - při práci na formě
Zdroj: region.rozhlas.cz

Jiří Rücker pochází z Českého Brodu, ale celý svůj život strávil v Pečkách na Kolínsku. Právě tam má i ateliér, kde rád pracuje. Původně vystudoval obor kovorytectví a při své práci získal cenné zkušenosti od mistrů v oboru. Působil jako pedagog na Středním odborném učilišti uměleckořemeslném v Praze, kde vychoval několik rytců.

Práci se dřevem se věnoval jen ve volném čase. Kdysi totiž zahlédl na výstavě v Poděbradech perníkářskou formu, která se mu velmi líbila. Později začal sám v muzeích a depozitářích perníkářské formy hledat. Jejich motivy si kreslil a fotografoval, aby je potom doma mohl vyřezat do dřeva. Později se ale ze záliby stalo povolání. Perníkářské formy vystavoval na mnoha místech jak doma, tak i v zahraničí.

Příprava na výrobu dřevěné formy

Místo knih formy na perník

Část ateliéru zabírá netradiční knihovnička. Místo knížek jsou v ní vyskládané různě veliké dřevěné formy na perník. Jejich barva se odvíjí od toho, jaké dřevo bylo na jejich výrobu použito. Zatímco na betlémy a loutky se dobře hodí dřevo lipové, k výrobě perníkářských forem je lepší tvrdší materiál z ovocných stromů jako je hruška nebo švestka. Některé perníkářské formy jsou i z javoru.

Forma na perník znázorňuje císaře Leopolda na cestě do Čech
Forma na perník znázorňuje císaře Leopolda na cestě do Čech

„Perníky v určité formě se dělaly už v Egyptě,“ vysvětluje Jiří Rücker. „První písemná zmínka na území Čech je z roku 1335 z Turnova z církevních trhů.

"První motivy vycházely z tvaru hostií, které se podávají při svatém přijímání. Pak na sobě měly znamení kříže nebo IHS. Trvalo poměrně dlouho, než se perníkářství dostalo z klášterů do měst, aby si je mohli dovolit řemeslníci nebo měšťani.“

Jiří Rücker má nejraději, když pracuje na replice nějaké staré formy. Některé formy jsou vypracované tak podrobně, že drobnokresbou připomínají spíš grafický list, proto je důležité i samotné těsto na perníky, které umožní vyniknout všem detailům.

„Přestože ten recept jsme měli, tak jsme stále zkoušeli, zkoušeli a zkoušeli, protože ani ta včela neví, že má udělat pokaždé stejný med,“ vysvětluje Jiří Rücker. Na perníkové těsto se prý musí s citem, potom je prý na perníku vidět každá čárka a každá tečka, kterou řezbář vyřeže na formě.

Audio k článku najdete na stránkách Českého Rozhlasu:

Audio záznam

Zdroj: region.rozhlas.cz
Autor: Barbora Kvapilová

 

Výchozí reklama
Doporučte článek:

Doporučení článku e-mailem

Ohodnoťte článek:
5.0/5 (1 hlasů)

Hodnocení článku

5.0/5 (1 hlasů)

Další články z rubriky

Související články


Komentáře (0 celkem)

Článek zatím nemá žádné komentáře

Komentovat článek (pro komentář k článku se musíte přihlásit nebo registrovat )

Reklama

Partner tém. měsíce

Reklama

WOOD-TEC_logo_2019_v90.jpg logo-cesky-kutil.gif cestadreva-partner-truhlarskyportal-90.jpg Ohra_120x90.jpg Hettich-120x90.jpg
Truhlářský portál.cz na: Facebook

© Copyright 1999–2024 Truhlářský Portál.cz. Všechna práva vyhrazena. ISSN 2336-6419. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu vydavatele.