Sháníte dobrého řemeslníka? Šance tu je: vaše dítě

Podle expertního výhledu české pobočky vzdělávací agentury rakouské hospodářské komory Wifi budou v Česku v příštích 15 letech chybět stovky tisíc řemeslníků. Pokud se radikálně nezmění základní a střední školy v České republice, šikovní řemeslníci v podstatě vymřou.

Mezi nejohroženější profese podle zmíněné agentury patří zedníci, instalatéři, elektrikáři, zejména ale obráběči kovů nebo svářeči. „Převis poptávky nad nabídkou bude také u bagristů a jeřábníků, automechaniků, truhlářů a klempířů," doplňuje výčet nejrizikovějších oborů šéf agentury Wifi Tomáš Zdechovský.

Ale není to problém jen budoucnosti, možná ho znáte už sami, pokud jste potřebovali rychle sehnat nějakého spolehlivého řemeslníka. Za jedno s agenturou je i Svaz průmyslu a dopravy, který na disproporci mezi požadavky na trhu práce a existujícím vzdělávacím systémem upozorňuje už pár let. "Česká republika se bude potýkat se stárnutím a odchodem stávajících kvalifikovaných pracovníků technických oborů z trhu. V horizontu pěti let tak budou chybět například nástrojáři, zámečníci, obráběči kovů a některé další profese," říká Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy.

Nejhůř je na tom stavebnictví

Tuzemské firmy už na přelomu roku 2007 a 2008 poukazovaly na to, že jim chybí zhruba 100 tisíc techniků ve všech úrovních vzdělání. Největší problém s nedostatkem pracovních sil má podle Svazu průmyslu a dopravy dlouhodobě stavebnictví, kde se uplatňuje mnoho řemesel - zedníci, tesaři, obkladači, elektrikáři, klempíři instalatéři a podobně.

"V tomto oboru se nedostává minimálně padesát tisíc pracovníků," upřesňuje Mostýn s tím, že pro uspokojení potřeb stavebnictví je nutné, aby se ve všech učilištích připravovalo třicet tisíc učňů ve stavebních oborech.

Podle technického ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavla Ševčíka kopíruje situace v učňovském školství zhoršující se stav českého stavebnictví. Nikdo však nebere v potaz, jaké budou potřeby za několik let.

Podle Tomáše Zdechovského z agentury Wifi v České republice dlouhodobě chybí strategie profesního vzdělávání. Politici lidem nevysvětlují, proč mají dávat děti na učební obory. „A právě v tom je ta největší potíž," říká Zdechovský. Navíc je podle něj v Česku příliš vysokých a středních škol, které chtějí velký počet studentů kvůli penězům, ale jejich absolventi jsou v praxi nepoužitelní.

"Například v jednom mně známém učilišti se učí v ročníku jen šest elektrikářů - to jsou ti, co se nedostali na místní průmyslovku.  Na průmyslovce jsou pak jen dvě třídy. Zájemci, kteří se hlásili na více škol, nakonec uspěli a na odbornou střední průmyslovou školu nešli," uvádí příklad Valenta.

Pozdě, ale přece

Ministerstvo školství chce současnou situaci v technických učňovských oborech zvrátit. Od roku 2014 plánuje vyhlásit rozvojový program na podporu všeoborových tříd na středních školách s odborným vzděláváním. Jaké obory a v jakých regionech bude nutné podpořit, mají letos na podzim společně určit představitelé příslušných odborných útvarů ministerstva se zástupci všech krajů.

Klíčovou roli by měly hrát také firmy. Proto resort letos v lednu předložil vládě návrh opatření, jak propojit školy přímo s podniky. Ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelů chce s tímto cílem upravit rámcový vzdělávací program.

Systém spolupráce škol a firem plánuje monitorovat také prostřednictvím programu Pospolu, který resort připravil v kooperaci se Svazem průmyslu a dopravy. „Tento projekt by měl začít fungovat od září. Firmy si budou vychovávat už ve škole chybějící učně," říká mluvčí svazu Milan Mostýn k programu, v rámci kterého bude rozděleno 43 milionů.

„Vážně ale může nastartovat zájem o technické obory obecně pouze postupné obnovování zdevastovaného průmyslu, obnova odborných učilišť napojených na výrobní podniky či jednotlivé malé odborné firmy," souhlasí předseda Českého elektro svazu Štěpán Valenta. Podle něj je ale problémem, že Česká republika na to nemá ve svých politických stranách dostatečně fundované osoby.

Zaměstnance si vychovává zatím jen několik firem

Pro propojení firem a škol je také Hospodářská komora. „Zaměstnavatelé by měli mít podíl na schvalování soustavy oborů vzdělávání, měli by pomoci určit i obsah praxe žáků a účastnit se všech praktických zkoušek v průběhu studia," nastiňuje, jak by měla spolupráce vypadat, viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr.

Právě z iniciativy Hospodářské komory si své budoucí zaměstnance již vychovává například výrobce automobilových komponentů Mubea. Se školami spolupracuje také společnost Gerresheime Horšovský Týn nebo štěchovická firma Streicher.

Příkladem může být mladoboleslavská Škoda Auto, která provozuje vlastní střední školu od roku 1991. „V uplynulém školním roce se na svoje budoucí zaměstnání ve firemním učilišti připravovalo celkem devět set učňů," říká Jana Bahníková z tiskového oddělení Škody.

Kromě učiliště otevřela automobilka v roce 2000 také vysokou školu, kde se mohou firemní zaměstnanci vzdělávat v oblasti managementu, marketingu nebo práva.