Řemesla jsou perspektivní, jde o nedoceněný obor, popisuje Knapil ze střední školy stavebních řemesel

Na řemeslnických školách je nedostatek žáků. Některé obory se dokonce zavírají. Zástupce ředitele na brněnské Střední škole stavebních řemesel Miloslav Knapil popisuje, že přesvědčit rodiče o budoucnosti řemesel je náročné. Zdá se jim totiž, že obory nejsou dostatečně perspektivní.

Ohrožená řemesla

Řemesla jsou podle Knapila nedoceněný obor po společenské stránce. Rodiče žáků nevidí jejich budoucnost v době, která je ale pro řemesla daleko perspektivnější, než jak tomu bylo v minulosti. Přestože platy čerstvě nastupujících řemeslníků nemohou být vysoké, následný platový nárůst je markantní, pokud je řemeslník šikovný a cílevědomý.

O které obory je nejmenší zájem? Ohrožených oborů je prý více a rok od roku se to mění. Velmi nízký zájem je o obor zedník, klempíř, pokrývač, tesař, někdy i o strojírenské obory. „Stavebnictví by potřebovalo větší zájem,“ shrnuje situaci Knapil.

Málo žáků i učitelů

Jedním z problémů je i to, že na základních školách často úplně chybí pracovní výuka. Také se změnili studenti samotní: „Spoustě žáků chybí zarputilost, nadšení pro to, co by chtěli v životě dělat, na co by se chtěli připravovat. A v některých případech chybí i ta pokora.“

Je také čím dál složitější najít dobrého vyučujícího. A v budoucnu to bude podle Miloslava Knapila ještě složitější. „Jak vyplývá z nedostatku řemeslníků, tak ubývají také kvalitní pedagogové v odborném výcviku i teorii. A za chvilku budou chybět i odborníci, kteří by mohli předávat zkušenosti.“

A co je na řemesle nejkrásnější? „Na řemesle, a pokud se budeme bavit o jakémkoliv, ale zvlášť na tom stavebním, tam je krásné to, že výsledky těch stavařů přetrvávají desítky, možná stovky let. Což málokdy v lidské činnosti je viditelné nebo má takové úspěchy.“

Budeme muset v blízké budoucnosti dovážet zedníky a řemeslníky z jiných zemí? A mají ještě cechy svou profesní hrdost, jako tomu bylo v minulosti? Poslechněte si celý rozhovor.