Výchozí reklama
Výchozí reklama
Články » Aktuality » Podnikání

Podnikání: Co musí splnit čeští řemeslníci pro podnikání v Německu?

Němci sice po sedmiletém omezení loni v květnu plně otevřeli svůj pracovní trh pro české firmy a podnikatele. I v Německu však existuje řada byrokratických bariér, povinných hlášení, ve kterých se Češi složitě orientují. Na jaké problémy naráží?

Německo, ilustrační foto
Zdroj: Shuttershock

Po roce a půl odpadla loni Čechům řada nutných povolení, které komplikovaly vstup na tamní pracovní trh. Nyní tedy už není třeba dodržovat přidělené kvóty počtu pracovníků nebo vyřizovat pracovní povolení, ale byrokracie i nyní zůstává strašákem.

Postavit dům v Německu nebo tam zkrátka vysílat na zhotovení konkrétní zakázky své zaměstnance je tak stále pro české podnikatele komplikované.

"V Německu jsem pracoval šest let a chtěl jsem se tam po letech fungování tady naší firmy i vrátit jako podnikatel. Narazil jsem na spoustu nařízení, odkazů, doporučení, ve kterých se firma bez vlastního právního oddělení nemůže vyznat," říká Václav Hora z Habartova na Karlovarsku, spolumajitel společnosti Dáma & partner, která se se čtyřmi zaměstnanci a řadou subdodavatelů zabývá stavební činností, údržbou bytů a servisem kotelen.

Podle Hory chybí cosi jako jednoduchý a přehledný manuál, který by rozdělil zájemce o zakázky v Německu do kategorií jako je třeba pendler, malá nebo velká firma a u nich přehledně rozepsal, co konkrétně musí dotyčný získat, jaký úřad o co požádat, případně kam se obrátit o radu.

Výchozí reklama

Co tedy musí v případě zájmu o podnikání v Německu firmy splnit? Kde žádat o potřebné dokumenty a razítka? Jak se vyznat v tamní legislativě?

Češi pracující v Německu
21 tisíc lidí

z Česka pracuje dnes podle údajů spolkové správy sociálního zabezpečení legálně v Německu. Z toho 12 tisíc v Bavorsku. 

 275 Kč/hod (11 eur)

je v přepočtu minimální mzda ve stavebnictví v západních spolkových zemích Německa. Tu musejí dodržovat pro své české zaměstnnace v Německu i české firmy, které tam působí. (minimální mzdy se liší podle oborů)

 4 tisíce pracovníků

 z Česka přibyly za rok v Bavorsku od loňského května, kdy Německo otevřelo svůj pracovní trh. Nejvíc jich dnes pracuje v okrese Cham.

Razítkem ověřené překlady a hlášení

Nejen Hora, ale i další podnikatelé poukazují například na komplikované a drahé předkládání různých certifikátů, které němečtí zákazníci požadují nejen v překladu do němčiny, ale všechny překlady i ověřené s kulatým razítkem.

Objevuje se kromě toho i kritika německého systému, který vyžaduje různá pravidelné hlášení, která v Česku nejsou třeba – mimo jiné například o výši mezd českých zaměstnanců českých firem, vysílaných na práci do Německa. Ti v takovém případě musejí dostávat německou minimální mzdu, stanovenou pro daný podnikatelský obor (pozn. v Německu není zákonem daná jednotná minimální mzda, ale dělí se podle oborů).

"O tom, že přetrvává řada byrokratických komplikací víme a snažíme se to řešit. Pro menší firmy v pohraničí může být německý trh vzhledem k dostupné vzdálenosti ještě zajímavý, ale pro velké stavební firmy ani dnes moc atraktivní není," říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Přísné požadavky na doložení ověřených certifikátů ISO a dalších kvalitativních požadavků ale chápe. Jednotný evropský stavební trh se tímto způsobem podle Matyáše chrání před pochybnými dodavateli třeba z asijských zemí.

Větším a kapitálově silnějším firmám se nabízí víc řešení než menším a lokálním podnikům. Tak například Metrostav jako jedna z největších stavebních firem v Česku založil letos v Německu dceřinou firmu. Tím se stává místním podnikem a vyhnul se části podmínek, které německá legislativa stanovuje pro dočasně vysílané pracovníky z jiných zemí.

Co musí splnit čeští řemeslníci

Co musí splnit čeští řemeslníci a podnikatelé, kteří chtějí zakázku v Německu a nemají v této zemi pobočku své firmy:

  • oznámit výkon činnosti podle směrnice o uznávání odborných kvalifikací (u koncesovaných živností musejí vyčkat udělení povolení)
  • nahlásit vyslané pracovníky Spolkovému finančnímu ředitelství Západ - Köln
  • dodržovat v Německu stanovenou výši minimální mzdy pro daný podnikatelský obor a vést odpovídající evidenci
  • prověřit, zda není v Německu nutná registrace k dani z přidané hodnoty
  • při provádění stavebních prací prověřit, zda neexistuje povinnost platit příspěvky do sociálního fondu stavebnictví (SOKA-BAU)
  • pokud je pro výkon činnosti do Německa dovezeno zboží (materiál) prověřit, zda nemusí být dodržovány německé normy pro toto zboží
  • dodržovat ustanovení německého zákona o vysílání pracovníků a připravit všechny podklady, které mohou být německými úřady vyžadovány

 

Komplikací je i rozdílná legislativa

Odborníci na pracovní právo přiznávají, že rozdílná legislativa přístup firem komplikuje. "Pravda je, že na německé straně existují různé národní předpisy, co všechno musejí místní firmy dodržet. A v tom je kámen úrazu. K tomu musí být vše jazykově v souladu," reaguje Ludwig Rechenmacher, expert na pracovní právo a přeshraniční mobilitu v podnikání při Řemeslnické komoře Dolní Bavorsko – Horcí Falc z bavorského Regensburgu.

"Odlišné a složité podmínky v obou zemích způsobují často, že se firmy dostanou do legislativní pasti. Nejlepším řešením je asi obrátit se na poradce nebo místní hospodářské nebo řemeslnické komory," přidává se Miroslava Tomanová z Bayern Handwerk International - komory, která zastupuje bavorské řemeslníky a menší firmy v Česku.

Někteří podnikatelé jsou ale situací a jednáním s úřady na německé i české straně znechuceni natolik, že ani nechtějí uvádět své jméno. Bojí se, že by už nedostali v Německu žádnou zakázku.

"Tři měsíce trvalo než jsem pochopil a vyřídil všechny potřebné náležitosti. Jsou to neuvěřitelné obstrukce. Příští rok bych ale měl stavět v Regensburgu rodinný domek, snad to vyjde," říká nejmenovaný majitel pokrývačské firmy z Domažlicka.

Podivné odpovědi přicházejí i z některých poboček Hospodářské komory. Na žádost o kontakt na některou z místních firem, které mají zkušenost s německým pracovním trhem, odpověděl třeba šéf Okresní hospodářské komory Domažlice Ludvík Jírovec takto: "Omlouvám se, ale kolegové se obávají negativní reakce německých partnerů."

Užitečné odkazy: 

Informace o vstupu na německý trh

  • zájemcům o založení podniku se doporučuje oslovit příslušnou regionální obchodní a průmyslovou komorou a proces založení s ní konzultovat. Seznam místních komor je možno nalézt na stránkách www.ihk.de
  • Nevlastní-li podnikatel dosud živnostenské oprávnění a chce zde podnikat jako OSVČ, je třeba, aby provedl ohlášení na živnostenský úřad v Německu; na webových stránkách www.gewerbeanmeldung.nrw.de nalezne všechny detailní informace o zvolené činnosti.
  • Svaz živnostníků, lze zjistit, které živnosti jsou regulované www.zdh.de
  • Česko-německá obchodní a průmyslová komora - tschechien.ahk.de
  • Svaz českých podnikatelů v Německu - www.vtud-berlin.org
  • Ohlášení na živnostenský úřad - www.gewerbeanmeldung.nrw.de
 

 Autor: Miroslav Petr
Zdroj: IHned.cz

 

 

 

 

Doporučte článek:

Doporučení článku e-mailem

Ohodnoťte článek:
5.0/5 (1 hlasů)

Hodnocení článku

5.0/5 (1 hlasů)

Další články z rubriky


Komentáře (0 celkem)

Článek zatím nemá žádné komentáře

Komentovat článek (pro komentář k článku se musíte přihlásit nebo registrovat )

Reklama

Partner tém. měsíce

Reklama

WOOD-TEC_logo_2019_v90.jpg logo-cesky-kutil.gif cestadreva-partner-truhlarskyportal-90.jpg Ohra_120x90.jpg Hettich-120x90.jpg
Truhlářský portál.cz na: Facebook

© Copyright 1999–2024 Truhlářský Portál.cz. Všechna práva vyhrazena. ISSN 2336-6419. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu vydavatele.