Podnikání: Co musí splnit čeští řemeslníci pro podnikání v Německu?

Po roce a půl odpadla loni Čechům řada nutných povolení, které komplikovaly vstup na tamní pracovní trh. Nyní tedy už není třeba dodržovat přidělené kvóty počtu pracovníků nebo vyřizovat pracovní povolení, ale byrokracie i nyní zůstává strašákem.

Postavit dům v Německu nebo tam zkrátka vysílat na zhotovení konkrétní zakázky své zaměstnance je tak stále pro české podnikatele komplikované.

"V Německu jsem pracoval šest let a chtěl jsem se tam po letech fungování tady naší firmy i vrátit jako podnikatel. Narazil jsem na spoustu nařízení, odkazů, doporučení, ve kterých se firma bez vlastního právního oddělení nemůže vyznat," říká Václav Hora z Habartova na Karlovarsku, spolumajitel společnosti Dáma & partner, která se se čtyřmi zaměstnanci a řadou subdodavatelů zabývá stavební činností, údržbou bytů a servisem kotelen.

Podle Hory chybí cosi jako jednoduchý a přehledný manuál, který by rozdělil zájemce o zakázky v Německu do kategorií jako je třeba pendler, malá nebo velká firma a u nich přehledně rozepsal, co konkrétně musí dotyčný získat, jaký úřad o co požádat, případně kam se obrátit o radu.

Co tedy musí v případě zájmu o podnikání v Německu firmy splnit? Kde žádat o potřebné dokumenty a razítka? Jak se vyznat v tamní legislativě?

Razítkem ověřené překlady a hlášení

Nejen Hora, ale i další podnikatelé poukazují například na komplikované a drahé předkládání různých certifikátů, které němečtí zákazníci požadují nejen v překladu do němčiny, ale všechny překlady i ověřené s kulatým razítkem.

Objevuje se kromě toho i kritika německého systému, který vyžaduje různá pravidelné hlášení, která v Česku nejsou třeba – mimo jiné například o výši mezd českých zaměstnanců českých firem, vysílaných na práci do Německa. Ti v takovém případě musejí dostávat německou minimální mzdu, stanovenou pro daný podnikatelský obor (pozn. v Německu není zákonem daná jednotná minimální mzda, ale dělí se podle oborů).

"O tom, že přetrvává řada byrokratických komplikací víme a snažíme se to řešit. Pro menší firmy v pohraničí může být německý trh vzhledem k dostupné vzdálenosti ještě zajímavý, ale pro velké stavební firmy ani dnes moc atraktivní není," říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Přísné požadavky na doložení ověřených certifikátů ISO a dalších kvalitativních požadavků ale chápe. Jednotný evropský stavební trh se tímto způsobem podle Matyáše chrání před pochybnými dodavateli třeba z asijských zemí.

Větším a kapitálově silnějším firmám se nabízí víc řešení než menším a lokálním podnikům. Tak například Metrostav jako jedna z největších stavebních firem v Česku založil letos v Německu dceřinou firmu. Tím se stává místním podnikem a vyhnul se části podmínek, které německá legislativa stanovuje pro dočasně vysílané pracovníky z jiných zemí.

Komplikací je i rozdílná legislativa

Odborníci na pracovní právo přiznávají, že rozdílná legislativa přístup firem komplikuje. "Pravda je, že na německé straně existují různé národní předpisy, co všechno musejí místní firmy dodržet. A v tom je kámen úrazu. K tomu musí být vše jazykově v souladu," reaguje Ludwig Rechenmacher, expert na pracovní právo a přeshraniční mobilitu v podnikání při Řemeslnické komoře Dolní Bavorsko – Horcí Falc z bavorského Regensburgu.

"Odlišné a složité podmínky v obou zemích způsobují často, že se firmy dostanou do legislativní pasti. Nejlepším řešením je asi obrátit se na poradce nebo místní hospodářské nebo řemeslnické komory," přidává se Miroslava Tomanová z Bayern Handwerk International - komory, která zastupuje bavorské řemeslníky a menší firmy v Česku.

Někteří podnikatelé jsou ale situací a jednáním s úřady na německé i české straně znechuceni natolik, že ani nechtějí uvádět své jméno. Bojí se, že by už nedostali v Německu žádnou zakázku.

"Tři měsíce trvalo než jsem pochopil a vyřídil všechny potřebné náležitosti. Jsou to neuvěřitelné obstrukce. Příští rok bych ale měl stavět v Regensburgu rodinný domek, snad to vyjde," říká nejmenovaný majitel pokrývačské firmy z Domažlicka.

Podivné odpovědi přicházejí i z některých poboček Hospodářské komory. Na žádost o kontakt na některou z místních firem, které mají zkušenost s německým pracovním trhem, odpověděl třeba šéf Okresní hospodářské komory Domažlice Ludvík Jírovec takto: "Omlouvám se, ale kolegové se obávají negativní reakce německých partnerů."

 Autor: Miroslav Petr
Zdroj: IHned.cz