Přeplátování

Přeplátování je starý způsob spojování, vycházející z tesařských konstrukcí (jako všechny staré truhlářské spoje). Existuje v různých provedeních. Základní – jednoduché přeplátování vznikne tak, že v místech spojení se na obou kusech odebere materiál do jedné poloviny tloušťky. Tento spoj nepatří k nejpevnějším a je nutné ho zklížit a zajístit kolíky nebo hřebíky, což je běžnější. Používá se hlavně na výrobcích hospodářského charakteru (dvířka králíkáren, sítka do oken a podobně). Používal se také na rámy zrcadel, kde se jedna strana dýhovala a tím se spoj zpevnil.

Na starých dveřích z doby renesance a baroka se vyskytují vylepšené formy přeplátování podobné svlaku (svlakový plát), kdy se plát na konci dílu zasouvá do drážky s okraji ve tvaru rybiny podobně jako svlak. Tento spoj bývá k vidění také na selských stolech, kde plní účel spojení lubu a nohou. Dnes je tento spoj téměř zapomenutý. Zajištění kolíkem je samozřejmost. Je to spoj vyráběný původně častěji tesaři než truhláři, a podobně jako většina spojů tesařského původu se nelepí.